sobota 22. února 2014

Pravda o hlubokém dřepu a jeho 10 výhod

Pravda o hlubokém dřepu a jeho 10 výhod

AUTOR MARTIN SNÁŠEL | TAG CORE TRAININGVŠECHNY | ON ÚNOR 18, 2014
squatting-babyHluboký dřep je jedním z nejzákladnějších pohybových vzorů a potřebných přirozených posturálních pozic. Bohužel vzhledem k průmyslové „moderní“ společnosti v těžké závislosti na židle a celkové sezení, chybné cvičení, moderní obuv a další pohodlí, se stalo, že mnoho lidí má potíže tohoto rozsahu vůbec správně dosáhnout, ba naopak se hluboký dřep stal synonymem pro něco nebezpečného a škodlivého.
Plný nebo hluboký dřep se vztahuje na situace, kdy jsou kolena ohnuté do té míry, že zadní část stehen se dotýká lýtek, paty zůstávají na podlaze a páteř je narovnána v neutrální poloze. Malé děti ve věku do čtyř instinktivně jdou do hlubokého dřepu, pokud chtějí dosáhnout na něco na zemi a sami si běžně hrají v této pozici. Dr. Pavel Kolář při jedné přednášce, které jsem se sám účastnil, se dlouze věnoval tématu hlubokého dřepu. Sám si sedal do hlubokého dřepu, a všem tuto pozici doporučoval jako úžasnou posturální pozici ke správné přirozené funkci jádra a uvolnění zad. Pamatuji si stejně z přenášky i Graye Cooka, který mluvil o tom, jak tenkrát se učili vojáci střílet z hlubokého dřepu a dnes se učí střílet s pokleku, protože zkrátka nejsou v dnešní době schopni hlubokého dřepu dosáhnout.
Mezi asijskými národy běžně hluboký dřep nahrazuje sezení, čekání na zastávce nebo rozhovor s přáteli. Tedy ptám se, co je to s námi tady na západě, že jak rosteme a stáváme se dospělejšími, ztrácíme tuto schopnost? Můžeme si za to sami. Mnoho kultur v historii se spoléhali na pozici v dřepu jako prostředek k výkonu práce, k jezení jídla nebo odpočinku. „Moderní“ společnost dělá naopak všechno proto, aby tuto pozici jakkoliv a kdekoliv omezila. Abyste si v běžném životě nebyly schopni dřepnout, jako by to bylo něco extrémně nebezpečného. Z lidí jsme tak udělali nemocné či postižené. Při posledním svém semináři „funkční dynamický strečink“ se mnozí stále divili, kolik pozic je v hlubokém dřepu a stále dokola jsem dostával dotazy, že si takhle cokoliv zničí a jak jim to a to hrozí. Odpovídal jsem jim opačně, hrozí vám to a to, protože toho nejste schopni a nechcete to dělat.
Velký problém je i stálý chybný model moderní obuvi, která se často vyznačuje zvýšenou patou či různými bublinami a výstužemi. Tato obuv způsobuje zkrácení lýtkových svalů a Achillovy šlachy, a postupné ztrátě pohyblivosti kotníku potřebné k schopnosti dřepu. To je jeden z dalších důvodů, které vede lidi k provedení tzv. západního dřepu, kde jsou v dřepu na špičkách a k tomu se ještě opírají o zeď či tyč.
Naštěstí, mnoho nežádoucích účinků, které přináší časté a dlouhé sezení, nesprávná obuv, a vyhýbání se hlubším polohám dřepu, sideep-squat1 stále více lidí uvědomuje a vše se stává na západě horkou debatou. Je stále více studií a argumentů, které potvrzují, že je-li hluboký dřep proveden správně, přináší mnoho výhod pro zdraví celého pohybového aparátu. Hluboký dřep může být proveden nejen jako cvičení s vlastní váhou či silový cvik, ale také jako ideální klidová poloha.

10 velkých výhod hlubokého dřepu

1. Lepší mobilita kotníků

Omezená dorsiflexe kotníků je běžný problém spojen s řadou dalších problémů na těle, včetně podpory propadu kolen do pronace, špatného držení těla či ohrožení našich kolen. Ztráta mobility kotníků je způsobeno jak zkrácením v lýtkových svalech, tak nepružnosti Achillovy šlachy a tuhosti fascií. Celý rozsah s patami na podlaze, vyžaduje dobrou ohebnost v oblasti kotníku. Snaha o dosažení hlubokého dřepu je skvělý způsob, jak obnovit správný rozsah pohybu v kotníku a zbavit se tak možných budoucích zranění.

2. Úleva od bolesti

Mnozí lidé mají nadměrné zakřivení v dolní části zad v důsledku anteverze pánve a zkrácením kyčelních flexorů a vzpřimovačů páteře. Během hlubokého dřepu se pánev otáčí vzad, což páteř natahuje. To protahuje ztuhlé a zkrácené svaly v dolní části zad. Pozice těla v hlubokém dřepu také přináší trakční efekt, který dekomprimuje páteř.

3. Silné kyčle

U osob, jejíž kyčelní svaly jsou slabé, budete moci často vidět, jak se jejich nohy pohybují směrem addukce a vnitřní rotace, když provádějí pohyb v uzavřeném řetězci, jako je skákání nebo chůze do schodů. Pozice do vnitřní rotace pozice staví koleno do nepřirozeného úhlu, což snadno vede ke zranění. Hluboký dřep pohybuje boky v opačném postavení, do abdukce a vnější rotace. Hluboký dřep v plném rozsahu posiluje všechny svalové skupiny ve správné koordinaci, odpovědné za provedení těchto činností, které umožňují lepší kontrolu celé nohy.

hluboký dřep14 . Silné hyždě

Gluteus maximus je jedním z největších svalů na těle, a to z dobrého důvodu . Sval tvoří převážnou část oblasti hýždí a je nedílná důležitá stabilizační součást mnoha pohybových aktivit, které provádíme každý den, jako je chůze, zvedání předmětů či běh. Gluteus maximus je také důležitý stabilizátor svalů trupu a nohou . EMG studie ukázaly, že v průběhu dřepu se cestou dolů GM zapojuje ve stále větší míře. To znamená, že stejné posílení GM nemůže být dosaženo pouze z podřepu, tedy v částečném rozsahu pohybu. Pohyb do hlubokého dřepu je tedy nejlepší způsob jak posílit váš zadek. Je to řešení, jak si přestat stěžovat, že máte váš zadek oslabený.

5. Náprava držení těla

Kumulativní účinek práci na výše uvedených oblastech je celkové zlepšení jak v statickém, tak i dynamickém držení těla. Když se obnoví pohyblivost kloubů a posílí celý muskuloskeletální systém, tak se zlepší celé naše posturální stabilita. Hluboký dřep je způsob, jak zvrátit některé špatné pohybové návyky,  vytvořené z našeho moderního životního stylu.

6. Pohyb do hloubky zvyšuje zapojení kyčlí mimo přetěžování kolen

V roce 2012 Bryanton zkoumal hloubku dřepu a jeho vliv na kotníky, kolena a kyčle. Zjistil, že čím více jdete hlouběji, kyčle se v procentech zátěže zapojují postupně stále více ve srovnání s koleny a kotníky. To se pěkně doplňuje s bodem o větším zapojením hyždí do hloubky dřepu.

7. Hluboké dřepy zvyšují potřebu lumbopelvické stabilizace.

Poslední studie dokazují, že hluboké dřepy při správné biomechanice zvyšují potřebu lumbopelvické stabilizace ve srovnání s částečnými (mělkými) dřepy.

8. Hluboký dřep přináší větší užitek do vertikálního výskoku a zlepšují celkový silový výkon

V roce 2012 Hartmann zkoumal účinek hlubokých dřepů versus částečných dřepů na výkon ve vertikálním skoku. Vědci zjistili, že hluboké dřepy (vpředu i vzadu) mají větší přínos na výskok než podřepy.
Esformes & Bampouras (2013) zjistili, že hluboké dřepy vyvolali větší PAP než třetinové či poloviční dřepy. PAP znamená, že vykonává takovou činnost (v tomto případě dřepy), která může zlepšit následný výkon tím, že zvyšuje produkci svalové síly.

9. Hluboké dřepy mají větší užitek při zvyšování hypertrofie stehenulozt78

Nová studie ( Bloomquist (2013) ) zkoumala účinky hlubokého dřepu, versus tréninku mělkého dřepu. Studie zjistila, že hluboké dřepy mají mnohem větší vliv na hypertrofii stehen než mělké dřepy. Hlubší dřepy také vedli k většímu výkonu ve výskoku.

10. Hluboké dřepy provádí lepší práci při zlepšení síly všech typů dřepů.

Pokud jde o získání větší celkové síly z hlubokého, versus mělkého dřepu, oba typy dřepů zlepší sílu ve svém typu dřepu. Studie (Bloomquist a Hartmann) však ukazuje, že hluboké dřepy vedou k většímu zisku síly v celém rozsahu pohybu všech typů dřepu. Proč tedy provádět mělčí dřepy, že?

Příprava na dřep

Mnozí dospělí instinktivně jdou do západního dřepu , protože je pro ně fyzicky nemožné, udržet se v celém dřepu s patami na zemi.
www.functionalmovementsystems.cz
www.functionalmovementsystems.cz
Správné provedení úplné hloubky dřepu je známkou dobré pohyblivosti a síly a je to rozumný cíl pro každého, kdo chce zlepšit svou kondici .
Vzhledem k tomu, že dřep patří mezi základní funkční pohyb, je nutné mít snahu postupně se dostat do hlubokého dřepu. Pro každého, kdo má nějaké omezení v dřepu, je moudré, aby si nechal otestovat svůj pohyb v dřepu, aby tento funkční poyhb byl vyhodnocen a byly nalezeny segmenty problému, které mají být odstraněny, aby se zlepšily schopnosti jak v motorické kontrole, mobilitě, tak stabilitě. FMS screening pohybu je skvělý způsob, jak této změny dosáhnout. V samotném FMS screeningu pohybu se testuje hluboký dřep a při nalezeném problému jsou přiřazeny přesná nápravná cvičení.

Jsou dřepy špatné pro kolena?


Někteří lidé možná slyšeli radu, že provádět hluboký dřep je nebezpečné nebo špatné pro kolena. Sám jsem již napsal několik článků na toto téma, protože toto téma je nekonečné a je stále nudné to slyšet dokola. Dřepy jako většina komplexních náročných cvičení s sebou nese určitou míru rizika, ale představa, že z dřepů bolí kolena je do značné míry hanlivý mýtus. Když je dřep správně proveden, žádná rizika nehrozí, naopak jsou zde jen pozitiva, které nám kolena spíše posilují a chrání.
Je mnoho důkazů, že plný rozsah pohybu v podřepu pomocí vlastní tělesné hmotnosti je nejen bezpečná činnost, ale toto může mítLeigh-Chmilar-Improper-Squat velký vliv na naše celkové fyzické zdraví. Samozřejmě, že pokud se budeme dlouhodobě přetěžovat, přirozeně zrychlíme degeneraci kloubů a tedy i u našich kolen zrychlíme možné artrotické změny. Na druhé straně dřepy mohou ale snížit riziko artrotických změn. Během dřepu se totiž zlepšuje stabilita a síla kolenního kloubu a jejich vazů a není žádná studie, která by prokázala, že dřep poškozuje kloub. Co nám ale může poškodit kloub je to, že naše kolena nebudou zvyklé větších pohybových rozsahů, což v náhlé přirozené potřebě tohoto pohybu může náš kloub poškodit.
V souvislosti se zraněním šlach a kolen lze vysledovat kontraverzní staré studie z roku 1960. Pozdější studie však vyvracejí tyto výsledky a zjistili skutečnosti, že dřepy zvyšují stabilitu kolen.

Shrnutí


Hluboký dřep je přirozená pozice často používaná jako alternativa k sezení v asijských kulturách a u malých dětí je zcela přirozená. Tuto přirozenou schopnost ztrácíme od doby, kdy usedneme do školních lavic či začneme používat „pohodlných“ výdobytků dnešní západní civilizace. Trávit čas v poloze hlubokého dřepu nabízí mnoho zdravotních výhod a může sloužit jako způsob, jak napravit posturální nerovnováhu. Hluboké dřepy nám zlepšují mnohé dovednosti a silové schopnosti. Dřepy jsou bezpečná činnost, pokud jsou správně provedeny. Pokud nejste schopni provést správný hluboký dřep kvůli mnoha omezením na těle a provádíte mnohé kompenzace, je třeba tento pohybový vzor vyhodnotit a začít v nápravě tohoto vzoru. Ten, kdo je zdravý a je v relativně dobré fyzické kondici, nemá za sebou nějaké zranění kolene či nějakou vrozenou dispozici, neměl by vůbec přemýšlet, a měl by mít snahu dostat se do celého dřepu. Není žádný důvod zůstávat v mělkém dřepu kromě vaší pohodlnosti. Schopnost dosáhnout hlubokého dřepu je znakem dobrého fyzického zdraví. Problém tedy není tento pohybový vzor, problém může být jen váš chybný pohybový vzor, za který si můžete jen vy sami.
(Autor: Martin Snášel)
Zdroje:
www.blitzconditioning.com
www.livestrong.com
www.health.harvard.edu/blog/
www.kneestrength.com
prevzato z :http://www.coretraining.cz/2014/02/pravda-o-hlubokem-drepu-a-jeho-10-vyhod/

10 důvodů pro ženy.

10 důvodů, proč by měly ženy začít se silovm tréninkem.

15.12.2013 20:20
Většina žen není spokojena se svou postavou, řada jich prochází různými dietami a za poslední roky velice narostl počet žen, které začaly chodit do posiloven. Bohužel se však většinou jedná o neúčinné běhání na pásech a cvičení na strojích, pod vlivem mýtů o tréninku za účelem spalování tuků / zpevňování postavy a obecně o tréninku pro ženy. 
V praxi jsem potkal velice málo žen, které by byly spokojené se svou postavou. A u těch, které dlouhodobě chodily cvičit to je skoro 100 procentní nespokojenost se svou postavou, mnohdy i po letech cvičení.
To mě vedlo k myšlence, že přece musí existovat účinnější cvičební režim pro ženy, který by jim pomohl k touženým výsledkům. Po letech studia a praxe mohu úspěšně říci, že nejefektivnější cestou ke ztrátě tuků a zpevnění postavy je trénink silové vytrvalosti, jehož některé formy můžete nalézt například v populárním CrossFitu. 
Trénink silové vytrvalosti, aby mohl dlouhodobě fungovat potom stojí na klasickém silovém tréninku, ve kterém je potřeba učit se stále náročnější základní cviky, zvyšovat váhu, zkracovat pauzy a ztěžovat tréninky. Jedině takovýto progresivní model vede k úspěchu.
 

Deset důvodů, proč by ženy měly cvičit silový trénink a trénink silové vytrvalosti:

1. posilování s externí váhou v kombinaci s dietou má maximální účinek na spalování tuků. 
Zatímco kontrolovaný stravovací režim vede zejména k tomu, aby tělo již nenabíralo žádný další tuk, je to právě posilování s externí váhou, které započne spalování tuků. Ve vědeckých výzkumech o posilování si můžete všimnout, že kontrolní skupina vždy shodí 3-5kg (výzkumy jsou zpravidla na několik měsíců) bez ohledu na druh tréninku a bez dalších intervenujících proměnných. 
 
2. trénink zaměřený na zvednutí maximální váhy na základní cviky (tzv. silový trénink s maximá
lním úsilím):
  • má největší termický efekt a vede tedy ke zrychlení metabolismu i po tréninku (větší spálení kalorií během celého dne)
  • buduje zejména silná svalová vlákna (typu IIb) a aktivuje hluboké části svalů, které při své práci spalují nejvíce kalorií
  • zlepšuje schopnost organismu neukládat přijatou potravu do tukových zásob (zvyšuje inzulínovou senzitivitu)
  • vede k vyloučení tuk spalujících hormonů 
  •  
3. trénink výbušnosti (plyometrické, balistické a dynamické cviky) aktivuje nervovou soustavu, což vede také 
ke zvyšování inzulínové senzitivity, zvýšení bazálního metabolismu (větší spalování kalorií během dne) a lepší schopnosti ovládat své tělo (rychlejší reakce).
 
4. silový trénink obecně buduje svalovou hmotu. 
Čím více svalové hmoty máte, tím méně tuků má tělo tendenci si ponechat a tím více kalorií tyto svaly během dne spálí. Současné spálení tuků a nabrání svalové hmoty vede k takzvanému zpevnění postavy, po kterém touží většina žen.
 
5. intervalový trénink a trénink silové vytrvalosti jsou daleko účinnějšími formami spalování tuků než aerobní aktivita (běh na páse / eliptickém trenažéru atd.)
Hodně žen tráví dlouhodobě hodiny na páse rychlou chůzí / klusem a snaží se zůstat v tuk spalující tepové hladině. To vede sice k nějakému spálení kalorií a krátkodobé aktivaci metabolismu ( v řádu hodin), spálené množství kalorií po hodinovém aerobním tréninku však nepokryje ani jedno jídlo, spořádané během dne. Oproti tomu intervalový trénink a trénink silové vytrvalosti (silový trénink prováděný po prodloužený čas) jdou na spalování tuků chytřeji tím, že vedou k dlouhodobé aktivaci metabolismu (v řádech dní) tedy i dlouhodobě vyššímu kalorickému výdeji. Použití základních cviků a co největších vah pak zároveň vede ke všem výše zmíněným benefitům, které potom mají synergický účinek.
 
6. silový trénink vede k celkovému zlepšení zdraví.
Přetrvává představa, že ženy by se měly vyhýbat silovému tréninku, protože jsou křehčí než muži, výzkumy (i má praxe) však vykazují, že ženy mají stejný silový potenciál jako muži (vzhledem k tělesné váze). Silový trénink, prováděný správně a s postupně zvyšující se intenzitou není nebezpečný, naopak zvyšuje sílu a odolnost kostí, zlepšuje výkon srdce a krevní a plicní oběh, posiluje pojivé tkáně a oddaluje stárnutí . Také zlepšuje spánek a zmírňuje chronickou bolest.
 
7. Trénink silové vytrvalosti je pro ženy nejvhodnější formou tréninku.
Ženy potřebují oproti mužům kratší odpočinkové intervaly, lépe regenerují a lépe snáší intervalový trénink. Také vykazují větší míru mobility a učení se technicky náročných cviků, zejména dynamických (opět velká zkušenost z praxe).
 
8. Řada základních silových cviků (jako hip thrust, swing a mrtvý tah) buduje celou zadní stranu těla, zejména zadek a zadní stranu stehen, což je cílem většiny žen.
 
9. Silový trénink poskytuje lepší motivaci k dlouhodobému tréninku.
Největším nepřítelem většiny žen, které chtějí cvičit, je velká fluktuace, kdy po krátkém čase většina nevidí výsledky, ztrácí tak motivaci, protože nemají zpětnou vazbu a po krátkém čase opouštějí cvičení. Oproti tomu u silového tréninku se soustředíte na prováděný výkon - váhu / počet opakování / náročnost cviku a u tréninku silové vytrvalosti pak na snahu mít co nejkratší pauzy / co nejlepší čas / udělat co nejvíce kol, což jsou parametry, které poskytují okamžitou zpětnou vazbu, jejich zlepšování je rychlejší než tělesná změna a tedy poskytují lepší zpětnou vazbu a zvyšují motivaci u cvičení vydržet déle.
 
10. silový trénink obecně zvyšuje vědomí vlastní účinnosti (self-efficacy) a sebevědomí (self-esteem), snižuje množství špatných nálad (vylučování endorfinů) a vede tedy k lepšímu prožívání života.

zdroj:http://www.performancetraining.cz/news/a10-duvodu-proc-by-mely-zeny-zacit-se-silovym-treninkem-/

pátek 14. února 2014

Abeceda silového trojboje podle Milana Špingla

Abeceda silového trojboje
podle Milana Špingla

31. 10. 2012
Ronnie.cz > Powerlifting > Trénink
Jste příznivci silového trojboje? Nebo se ve fitku trápíte jen s některou z disciplín tzv. „velké trojky“? Ať je to, jak chce, jako příznivci posilovny a železa určitě přivítáte zkušenosti, rady a tipy od Milana Špingla - členaAminostar Profi Teamu, který 4. listopadu 2012 bude bojovat o další medaili z mistrovství světa v Portoriku. Bronzový medailista z evropského šampionátu IPF tráví přípravou na takové vrcholné závody až 15 týdnů a jeho aktuální trénink jste mohli vidět ve čtyřech zajímavých videolozích na serveru Ronnie.cz (odkazy na videology níže). Videa odkryla jeho parádní formu a tahle abeceda ještě více přibližuje život elitního liftera. Inspirujte se u profesionála, který už má něco za sebou!

  • Jméno: Milan Špingl
  • Klub: SK Powerbulls Třeboň
  • Sportovní výživa: Aminostar
  • Osobní rekordy (kategorie nad 120 kg, IPF):
    • dřep = 437,5 kg; bez dresu s bandážemi 380 kg
    • bench-press = 317,5 kg (český rekord)
    • mrtvý tah = 350 kg (český rekord)
  • Oblíbené suplementy: Doplňky zvyšující sílu a energii. Základem je dostatek kvalitní bílkoviny, což zajišťují produkty od Aminostaru: BCAA Extreme Pure a CFM Whey Protein Isolate. Pak samozřejmě zařazuji kreatin, ten dodávám v přípravku Creatine Vitargo. Na noc přidávám tribulus terrestris v podobě TribuMaxu. Podrobný suplementační plán najdete zde.

Abeceda silového trojboje podle Milana Špingla

Čím bys charakterizoval jednotlivé disciplíny?

DŘEP je královská disciplína a největší dřina. Vše ostatní je už procházka růžovou zahradou.
BENCH-PRESS je jedním z nejstarších cviků, také dříve, než vznikl trojboj, tak byl bench-press součástí kulturistických závodů, takže lidé tento cvik znají od nepaměti. Také si myslím, že je velmi oblíbený z toho důvodu, že se v něm dají zvedat velké váhy bez velké dřiny a s minimálním procentem zranění. Samozřejmě když pominu extrémy v dresu...
MRTVÝ TAH není atraktivní cvik, protože je to velká dřina a tréninky jsou náročné. Každý druhý návštěvník ve fitku cvičí jen biceps a prsa, to je pak těžké.

V čem vidíš přínos jednotlivých disciplín v silovém a svalovém rozvoji?

DŘEP: Bez dřepů nic pořádně růst nebude. Při dřepu se zapojují svaly celého těla, samozřejmě nejvíce lýtka, hamstringy, kvadricepsy a vzpřimovače. Ale zkuste udělat dřep bez břišních svalů - prostě se zlomíte. A tělo je navíc velice chytré, pokud nerozvinete přiměřeně svaly nohou, nikdy neuděláte pořádný vršek.
BENCH-PRESS: Všichni si myslí, že bench-press je hlavně cvik na prsní svaly, ale není tomu tak. Díky rovné tyči, se kterou se cvičí, nedochází k úplnému protažení prsních svalů, protože tyč se zastaví o hrudník. Na rozvoj prsních svalů jsou proto mnohem lepší jednoručky. Největší přínos bench-pressu je hlavně v tom, že zapojuje skoro všechny svaly horní poloviny těla, proto se dají zvedat velké váhy = větší svalový rozvoj. Při bench-pressu se nejvíce zapojují tricepsy, řekl bych, že odvedou nejvíce práce (zabírají po celé dráze pohybu), poté prsní svaly (ty berou hlavně ve spodní části pohybu), ramena jako stabilizační svaly. Další nemalou práci odvedou zádové svaly, hlavně trapézový sval a vzpřimovače. A co málokdo ví, při silovém typu bench-pressu jsou velmi důležité nohy!
MRTVÝ TAH: Je to velmi komplexní cvik, který zapojuje všechny zádové svaly, k tomu ramena, ruce a nohy, hlavně jejich zadní stranu. Z mrtvého tahu jsou hluboké masivní svaly.

Čím tě baví jednotlivé disciplíny?

DŘEP nemám rád v ničem, nesnáším ho, je to strašná dřina a já hrozný lenoch. Baví mě jen to, že mi jde, aniž bych se moc snažil, a že v něm zvedám opravdu velké váhy.
BENCH-PRESSU se dají zvedat velké váhy bez obrovské dřiny a hlavně se u toho leží. Pohoda.
MRTVÝ TAH není moc náročný na techniku, pokud se zvedá klasicky. Jen se musí dávat pozor na záda, aby se člověk nehrbil a nepoškodil si plotýnky, takže se věnuji pouze tomu zvedání. U mrtvoly se ukáže opravdová síla těla. Je to o to těžší, že zde není žádná negativní fáze, aby si člověk na váhu zvykl, ale hned se tahá natvrdo. Takže když zvedám mrtvolu a vidím, že síla jde nahoru, je jasné, že i celková síla vzrostla.

Jaké vybavení je k silovému trojboji potřeba?

Nemusí být žádné (tzv. RAW), nebo může být kompletní - dres, bandáže na kolena a na zápěstí, opasek, boty s podpatkem.

Jak se na jednotlivé disciplíny trénuje?

DŘEP: Pro maximální sílu je třeba dřepy trénovat minimálně dvakrát týdně, jednou lehce a jednou těžce. V těžkém tréninku se jede více sérií a menší počet opakování (4x 2 - 3) s hmotností kolem 80 - 90 % maxima. V lehkém tréninku se jede kolem 6x 5 opakování s 50 - 60 % maxima. Jako doplňkové cviky lze použít cokoliv - čelní dřepy, legpress, předkopávání.
BENCH-PRESS: Mně se nejvíce osvědčilo cvičit bench-press třikrát týdně. Většinou v pondělí trénuji bench-press se střední zátěží tak 4 - 5 sérií po 5 opakováních. K tomu přidám dva další cviky na prsa po 3 sériích a 10 opakováních. Ve středu jedu pouze lehký bench-press ve 3 sériích po 4 opakováních. V pátek pak jezdím bench-press v dresu, kde jezdím tak 90% zátěže, 2 - 3 série po 1 opakování + dotlaky na špalek, což jsou částečná opakování se zastavením se zátěží 110 - 120 %. To se týká 2 - 3 sérií po 1 - 2 opakováních. Potom přidávám dva cviky na triceps a jeden cvik na ramena.
MRTVÝ TAH: U mě platí, že čím méně, tím lépe. Zvykl jsem si cvičit mrtvý tah současně s tréninkem dřepů, ale jezdím jen dotahy, částečná opakování. Mrtvolu jako takovou cvičím jen tři týdny před závodem v dresu. Více se zaměřuji na trénink mezilopatkových svalů.

Jak bys popsal správnou a vhodnou techniku jednotlivých disciplín?

DŘEP: Je spousta možností, jak dřep provádět, vždycky záleží, co od daného cviku očekávám. Zaměřím se čistě jen na techniku lifterského dřepu. Obecně se dá říci, že existují jen dva způsoby, jak dřepovat pro maximální váhy. Jeden používají hlavně finští závodníci, je s nohama na hodně široký postoj s hodně vytočenými špičkami nohou ven (skoro stejný postoj jako u sumo stylu na mrtvý tah) a druhý, kdy máte nohy tak zhruba na šířku ramen a špičky mírně vytočené ven.
U obou stylů platí, že vždy musíte mít rovná záda, hlavu zvednutou nahoru a zatnuté, zpevněné břicho. Při pohybu dolů začít kontrolovaně pomaleji a v dolní fázi trochu zrychlit, aby se snáze dosáhlo dostatečné hloubky a pak dynamicky nahoru. Stále držet zpevněná záda a břicho. Při těžkých vahách doporučuji opasek a tlačit břichem do pásku, aby došlo k lepšímu zpevnění. Důležité je, aby kolena po celou dráhu pohybu směřovala tam, kam směřují špičky chodidel.
Vždy doporučuji při odebrání činky ze stojanů nejprve činku zvednout, počkat na ustálení činky na zádech a pak pomalu udělat jeden až dva krůčky od stojanu dozadu a zase počkat na ustálení činky a teprve potom zahájit dřep. V horní fázi samozřejmě pořádný nádech, se zadrženým dechem sjet dolů a při zvedání postupný výdech. U dřepu, ale i mrtvého tahu platí, že kam jde hlava, tam jde i celé tělo.
BENCH-PRESS: Základ je pořádně si lehnout na lavičku (hlavně rovně), mírně se prohnout v bedrech, očima být pod činkou, nohy strčit mírně pod sebe a pořádně se do nich opřít. Ramena a zadek zůstávají na lavičce. Činku poté kontrolovaně spouštět na hrudník (oblast bradavek) a poté dynamičtěji vystřelit nahoru. Při spuštění činku neodrážet, ale lehce položit, dotknout se a tlačit nahoru. V horní fázi pohybu se pořádně nadechnout, spustit na hrudník a při pohybu vzhůru vydechovat. Při závodech je to stejné, jen po celou dobu pohybu se nesmí z lavičky odlepit hlava ani zadek, chodidla musí být celou plochou na podlaze. Činka se ve spodní části pohybu musí zastavit na hrudníku a při vytlačování nesmí být žádný pokles činky.
MRTVÝ TAH: Správná technika je zvedat vždy s rovnými zády, aby se předcházelo zranění. Ale je mnoho stylů, jak mrtvý tah zvedat, takže se provedení dost liší. Při závodech ale platí, že při pohybu nahoru nesmí být žádný pokles činky a pokus končí zatažením ramen dozadu a propnutím kolen.


zdroj:http://powerlifting.ronnie.cz/c-13745-abeceda-siloveho-trojboje-podle-milana-spingla.html